Uvádí se, že tento důchod nařídil vyplácet Adolf Hitler za dobrovolnou službu v armádě Třetí říše. Novinářům informace poskytla vláda německé spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, která je odpovědná za platy švédským dobrovolníkům.

Důkladnější výzkum ukázal, že minimálně dva z nynějších důchodců sloužili ve Waffen-SS, což byly jednotky SS, které se nejen účastnily bojů, ale zabývaly se také likvidací civilního obyvatelstva v okupovaných státech. Média píší, že muži sloužili v tankové divizi Viking, která byla první ve vojskách SS, kam přijímali cizince. List zdůrazňuje, že do této divize přijímali představitele rasově přijatelných národů – Holanďany, Dány, Vlámy, Valy, Nory, Estonce a Finy.

V únoru 2019 belgičtí aktivisté informovali, že v Belgii žije skoro 30 lidí, kteří doposud dostávají tzv. hitlerovské důchody za účast ve 2. světové válce na straně Německa. V roce 1950 v Německu schválený zákon o péči o válečné oběti prodloužil platby těm, kdo byl v bojích těžce zraněn. Údajně jsou tyto důchody často vyšší než kompenzace, které Německo platí obětem nacizmu.

Portál The Local uvádí, že dnes ve světě žije skoro 2 000 „hitlerovských důchodců“. Nejvíce je jich v Polsku – 573, 250 lidí žije v USA, 184 ve Slovinsku, 171 v Kanadě a 101 v Rakousku.