Klára Samková je huba nevymáchaná, proto se tak snadno poslouchá, když mluví a ještě snadněji čte, když něco napíše, co zní, jako by mluvila, a to zhurta bez servítku. Její zjevně narychlo a ve formě téměř sokratovského rozhovoru psaná knížka Proč islám nesmí do Česka je na jedno posezení, jakoby v jedoucím vlaku, z něhož se nedá vystoupit, protože nikde nezastavuje: rozečíst, nechat se jí vsáknout a dočíst do konce za jeden volný den.