Před pár lety se do vědeckého ducha doby prodrala pozoruhodná nová hypotéza – a to, že život je nevyhnutelným důsledkem fyziky. Autorem této koncepce je asociovaný profesor biofyziky z MIT jménem Jeremy England, a ten teď vydal první větší článek testující tuto myšlenku, a vypadá to, že by ta mohla být úderem hřebíku na hlavičku.

Englandova hypotéza je klíčovým můstkem mezi fyzikou a biologií. Ač ještě není dokázána přesvědčivě, tak potenciálně drží klíč k odpovědi na jednu z největších otázek ze všech: Odkud pocházíme?

Takto se v jeho práci argumentuje. Díky druhému zákonu termodynamiky směřuje vesmír ke stavu naprosté strukturální neuspořádanosti. Klopýtá ke stavu, v němž je v podstatě vše to samé bez ohledu na to, jak jsou části, z něhož je sestaven, uspořádány.

Toto je známo jako „maximu entropie“, kdy je vše na energetické úrovni vyváženo se vším.

Ale zrovna teď jsou tu určité kapsy řádu, nízké entropie – objekty a věci, které nelze atomicky přeuspořádat, aby stále byly tou samou věcí (např. planety a život). Ty jsou výjimky v čím více neuspořádaném vesmíru, čímsi, na co poprvé v roce 1944 upozornila Schrödingerova podnětná esej, Co je život?

Představte si louži vody se třemi barevnými skvrnami na ní. Zpočátku se budou držet jako oddělené skvrny daleko od sebe, ale v průběhu času se rozprostřou, smísí a nakonec tam zůstane jen jediná barva. Takový je vesmír; ty skvrny v tomto případě by mohly být kapsami biologického života.

England poukazuje, že biologie vzniká v určitých prostředích – jako na planetách – kde je rovnováha energie vychýlená, takže fyzika zaručuje, že atomy se přeuspořádají, aby byly schopny se vyrovnat s chaotickým tokem energie. A právě tyto atomární struktury znovu sestavují to, čemu říkáme „život“.

Jak England už v roce 2014 dnes už slavně řekl: „Začnete s náhodným chuchvalcem atomů, a když na něj posvítíte světlem po dost dlouhou dobu, tak by vás nemělo překvapit, že se z toho stane rostlina.“

Zdroj: iflscience.com