Portál Russkoje Oružie v pondělí 9. dubna informoval, že ukrajinská pozemní vojska dostala první zásilku BVP-1 vzoru 1966, které nakoupila od polské společnosti Wtorplast za více než 200 tisíc dolarů za kus. Stroje byly vyrobeny v 80. letech v Československu. Polská strana je nakoupila jako vyřazené od české společnosti Excalibur Army za 20 až 25 tisíc euro za kus. Vnějškem a vnitřkem se stroje odlišují pouze moderními spojovacími prostředky.

Sputnik o "nových" obrněncích ukrajinské armády s československými kořeny hovořil s členem Expertní rady kolegia vojensko-průmyslové komise, vojenským expertem Viktorem Murachovským.

Ten Sputniku řekl, že v současné době není možné říci, kolik těchto obrněných vozů se nachází na území Ukrajiny, nehledě na to, že po rozpadu SSSR se na území nezávislé Ukrajiny nacházelo obrovské množství této techniky.

„Není možné říci, kolik jich mají, jelikož Ukrajina prodávala svoji techniku i napravo i nalevo. (…) Plus, připomenu, že na skladech proběhly desítky požárů s explozemi, kdy docházelo ke ztrátě munice a vojenské techniky. Proto nikdo nyní nemůže říci, jaké množství obrněné techniky mají ukrajinské ozbrojené síly k dispozici," řekl.

Na otázku, zdali nákup starých obrněných transportérů na Západě svědčí o nedostatku vlastních strojů, které by byly vhodné k opravě, Murachovský řekl: „Ano, je to tak. V praxi se to projevuje tak, že pro to množství ozbrojených sil Ukrajiny, které je nyní na pozicích, není dostatek obrněné techniky a děl."

Expert nevěří, že Polsko mohlo modernizovat obrněné transportéry do té míry, aby jejich cena vyrostla z 25 tisíc euro na více než 200 tisíc dolarů za kus. Polsko provádí opravy těchto obrněnců jen do té míry, „aby principiálně mohly fungovat". Žádné základní uzly vozu se neměnily. „Je možné, že tam dodali modernější prostředky nočního vidění pro řízení a pro střelbu, (…) jelikož na těchto BVP se tyto prostředky řadily k přístrojům první generace," prohlásil expert.

Současný stav ukrajinského průmyslu, podle slov Murachovského, není schopen vyrábět tyto obrněné transportéry.

„BVP-1, přirozeně, neodpovídá moderním požadavkům, už dávno se v ruské armádě nepoužívají. I zde ale to závisí od charakteru konfliktu. Pokud se jedná o nějakou protiteroristickou či mírotvoreckou operaci, mohou se používat jako stroje pro převozy osob a pro ochranu před ručními palnými zbraněmi. Pro konflikty vysoké intensity, kde obě strany používají těžké zbraně, včetně protitankových řízených raket a reaktivních granátometů, BVP-1 samozřejmě neodpovídá požadavkům," uzavřel.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.