V půdě Rudé planety je přítomno velké množství chloristanů. K výbuchu a hoření těchto látek dochází pouze při směsi s nejjednoduššími organickými molekulami. To odložilo objevení stop mimozemského života o 40 let.

V červnu 2018 vědecký tým marsochodu Curiosity informoval o objevení složité a přitom "staré" organiky v jednom z oblých kamenů na svahu hory Sharp v kráteru Gale. To postavilo vědce před vážnou a nevysvětlitelnou hádanku — proč organiku nenašli „průkopníci" Marsu, přistávací moduly Viking 1 a Viking 2?

 „Absence stop organiky v těch vzorcích, které sebraly Viking 1 a Viking 2, odporovalo všem našim představám o tom, jak se chovají planety a asteroidy. Zjistili jsme, s čím to bylo spojeno, když jsme objevili stopy „hoření" chloristanů," řekl Christopher McKay z Výzkumného centra NASA.

K velkému překvapení astronomů se jim nepodařilo najít nejen mikroby, ale ani významné stopy organických molekul.

To byla nečekaná zpráva pro planetology, protože očekávali, že na povrchu Marsu se musí nacházet velké množství organiky, přinesené asteroidami a kometami.

Posledních 40 let vědci trávili spory o tom, kam se ztratily tyto „cihličky života" a co je mohlo zničit. Ukazuje se, že projektanti „Vikingů" nevěděli, že v půdě Marsu se nachází velké množství chloristanů. Je pro ně charakteristická vysoká úroveň chemické aktivity a zahřívání uvnitř „Vikingů" vedlo k tomu, že látky prostě shořely. Na výstupu zůstal pouze chlorbenzen. Ve vzorcích prvních marsochodů ho bylo ohromné množství.