Rakovinové buňky se oddělují od původního nádoru a dostávají se do krevního proudu, pak se ale mohou znovu do nádoru vrátit. Tyto buňky odpovídají za vznik metastáz — vzdálených sekundárních ohnisek choroby.

Jako prostředku proti nádorům použili vědci tzv. „vražedného" proteinu S-TRAIL, který je nejméně škodlivý pro zdravé buňky organismu. Tento protein může vyprovokovat apoptózu — programovanou buněčnou smrt.

Ve svém výzkumu vyzkoušeli vědci dva přístupy k terapii kolujícími buňkami. V prvním případě použili buněk glioblastomu — agresivního nádoru mozku, které byly původně odolné vůči působení S-TRAIL. Po genetické modifikaci však vědci donutili tyto buňky k tomu, aby začaly aktivně produkovat „vražedný" protein, a pak se zaváděly tyto buňky myším s prvotními nádory.

Druhého způsobu použili vědci pro myši se sekundárními nádory. Z tkáně jejich primárních nádorů získali vědci buňky citlivé vůči S-TRAIL, a za pomoci genového inženýrství odpojili nejdříve receptory, které za tuto citlivost odpovídaly, aby buňky nezničily sebe samy předčasně. Poté takto připravené buňky donutili rovněž k produkování S-TRAIL a zavedli je živočichům. Do obou typů buněk byl zabudován „vypínač", který spouštěl proces sebeničení „vražedných" buněk po ukončení kúry.

Podle slov vědců prokázaly oba vyzkoušené způsoby svou efektivitu. Testů se zúčastnily myši s primárními a sekundárními nádory mozku a mléčné žlázy. V důsledku toho se podařilo zmenšit rozměry nádorů všech typů, a myši po takové léčbě mohly žít déle.