Zároveň tvrdí, že rozptýlení mraků nad evropským územím může mít na počasí na Balkánu zhruba stejný vliv, jako má například vodoměrka (vodní ploštice, pozn. red.) na hlubinné procesy.

Srbské sociální sítě zaplavily příspěvky, které vysvětlují nezvykle deštivě počasí v zemi tím, že Rusko rozehnalo mraky kvůli zajištění dobrého počasí během MS 2018 ve fotbale.

Je sobota 7. července a venku lehce prší. Předpokládám, že na fotbalových zápasech na MS neprší. Ten, kdo je v obraze, pochopí, takže se víc opakovat nebudu. Díky za pozornost.

Všimli jste si, že na MS v Rusku je pořád skvělé počasí?

Jevgenij Tiškovec, odborník meteorologického centra Fobos a podplukovník ruského vojenského letectva, vysvětlil srbské redakci Sputnik, že hypotézy uživatelů sociálních sítí nejsou ničím podložené.

„Mraky nad ruskými městy nejsou nijak rozptylovány, to vám řeknu narovinu. Sledujeme meteorologické události v takřka nepřetržitém režimu pro televizní stanici Rossija 24, vypracováváme předpovědi pro všechna města MS, monitorujeme situaci, a proto víme jistě, že k žádnému rozptylování oblačnosti a k žádné modifikaci počasí nedošlo a nedojde. Vše probíhá v rámci přirozeného vývoje synoptických procesů."

Meteorologický odborník na obvinění týkající se zničeného počasí v Srbsku reaguje statistickými údaji. Podle těch teplota v Bělehradu v průběhu prvního letního měsíce překročila průměrnou dlouholetou teplotu o 1,2 °C, přičemž srážky klesly o 11 % z měsíční normy. Znamená to tedy, že počasí bylo naopak teplejší a sušší, než je tomu obvykle. První červencová dekáda v Srbsku je podle Tiškovce o jeden stupeň pozadu od dlouhodobé normy teplotních ukazatelů, ale srážek v červenci nebylo mnoho.

Tvrzení mnohých srbských a anglických uživatelů sociálních sítí o tom, že modelace počasí a rozptylování mraků je běžnou praktikou a že ruští odborníci upravují klimatické jevy, jak se jim zachce, okomentoval Sputnik následujícím způsobem:

„Zaprvé, ne ve všech povětrnostních situacích to má úspěch. Pokud se jedná o pomalou atmosféru, a ne o cyklónu či anticyklónu, o nějaké barické sedlo nebo nejasné pole, je možné efektu krátkodobého zlepšení počasí docílit. Pokud se ale jedná o klasickou cyklónu se silnými frontami, pak můžete mít ve vzduchu celé letectvo NATO a Ruska a nic se nestane. Spíše naopak — situaci můžete ještě zhoršit."

Tiškovec dopodrobna vysvětlil, v jakém směru se pohybují atmosferické fronty nad Evropou a na základě těchto údajů dodal: „S veškerou odpovědností mohu říci, že by Rusko nemohlo nijak ovlivnit počasí v Srbsku, i kdyby o to hodně usilovalo."

Zapojení ruských klimatických technologií k vyvolání deštivého počasí v Srbsku a Velké Británii odborník přirovnává k počínání a vlivu vodoměrky v hlubinných procesech. Expert pochybuje i o tom, že úsilí Číny by mohlo ovlivnit vodní rovnováhu na polokouli. A to i navzdory tomu, že Čína dosáhla oproti Rusku pozoruhodného úspěchu v modelaci srážek na zeměkouli. Podle něj je v Rusku objem experimentů týkajících se ovlivnění počasí zcela neprůmyslový, nesystémový a spíše se jedná o nesmělé pokusy ovlivnit místní počasí.

Klimatolog a šéfredaktor portálu Ecolife Alexandr Samsonov se svým kolegou z meteorologického centra Fobos souhlasí v tom, že klimatické anomálie na různých místech planety jsou způsobeny dynamikou globálních klimatických procesů, a ne místními povrchovými účinky. Hovoří také o studiích, jež objevily pravidelné teplotní struktury na severní polokouli, mající periodu zhruba 1 500 km, které se však mohou přesunout, což vyvolá netypické jevy v různých regionech.

Samsonov potvrzuje slova Tiškovce o bezpodmínečném vedení Číny v oblasti klimatických technologií: „Pokud hovoříme o řízení dešťů je v této oblasti světovým lídrem s absolutním náskokem Čína. V Tibetu je do atmosféry v poměrně nízkých atmosférických výškách rozprašováno velké množství jodidu stříbrného, což má na svědomí významnou změnu ve struktuře srážek na velkých plochách. Tímto způsobem teď Číňané meliorují velká území."