„Žijeme v době, kdy se mnoho lidí cítí beznadějně přetíženi a necítí jistotu, také jsou rozmačkáni strachy z budoucnosti. (…) Potřebujeme jistý a pevný fundament, abychom dokázali vzdorovat zátěži," odpověděl na otázku, z jakého důvodu se lidé ve společnosti cítí přetíženi. Následně vysvětluje, že za tento spolehlivý fundament považuje důvěru — v sebe sama, v ostatní lidi okolo nás a zatřetí v to, že všechno bude zase dobré.

Důvěru můžeme vytvářet, podle názoru Hüthera, tím, že se navzájem přestaneme považovat za objekty hodnocení, požadavků, nadějí, přání a dalšího. To, že se navzájem považujeme za objekty, „je možná dobré pro stabilizaci konzumní společnosti, ale ne pro naše děti" a nás samotné.

„Kdybych toto domyslel až do konce, tak bych se musel stát revolucionářem," prohlásil.

„Musíme odstranit konzumní společnost a změnit to, jak jeden s druhým zacházíme," odpověděl na otázku, co je řešením současné situace a dodal: „Když to volně formuluji podle Krišnamúrtiho, tak jedinou opravdovou revolucí je láska."