„Chceme zjistit, jaký vliv mají tyto kanály na vývoj Alzheimerovy choroby, cévní mozkové příhody, vysokého tlaku a dalších nemocí spojených se zánětlivými procesy. Kromě toho je možné je použít k přímému dodání léků do mozku," uvádí Mathias Nahrendorf z Harvardské univerzity (USA).

Nahrendorf a jeho kolegové náhodou objevili ještě jeden „tajný vchod" k pronikání infekcí nebo imunitních buněk do lidského mozku, když zjišťovali, jak imunita myší reagovala na různé typy cévních mozkových příhod vyvolaných chirurgickou nebo chemickou cestou.

Podobné struktury, které mají přibližně pětkrát větší rozměry, jsou přítomné i v lidské lebce. Vědci předpokládají, že tyto struktury mohou propouštět nejen neutrofily, ale i jiné typy buněk, které je třeba ještě objevit a prostudovat.
Harvardští biologové doufají, že pozorování těchto buněk jim pomůže pochopit, jak vznikají různé záněty v mozku a jak mohou souviset s neurodegenerativními a autoimunitními nemocemi.